..i ostatní informace najdete v tabulce výše

PĚTKA

Trať Pětky vede krásnou krajinou okolo Zámeckého vrchu s krásnými výhledy do krajiny a na samotný hrad. Po mírném stoupání od startu po asfaltové a šotolinové cestě zhruba po kilometru odbočíte doleva a obíháte Zámecký vrch po mírně zvlněné lesní a polní cestě až pod samotný hrad. V závěru vás čeká  táhlý výběh po lesní pěšině do cíle až k hradní bráně Točníku. Celkové stoupání na trati je cca 200 m.

PATNÁCTKA

Pro ty, kteří si chtějí startovné pořádně užít máme letos novou "Patnáctku" s celkovým stoupáním cca  360 m. Začátek trati je shodný s Pětkou. Po necelém 1 km odbočíte u centrální občerstvovačky (CO) doprava na první okruh a poté co překonáte „hrb“ na louce odbočíte doleva a poběžíte okruh po lesních a polních cestách. Z okruhu se vrátíte opět na CO, tentokrát z druhé strany a zase vás čeká přeběhnutí „hrbu“ na louce. Tentokrát Vás čeká druhý okruh, který vás přivede opět k zázemí pod hradem a potom opět stejně jako po startu budete vybíhat táhlé stoupání k CO a potom po trati Pětky až do cíle k hradu Točník.

Adresa

obec Točník, Zdice 267 51, Středočeský kraj

Hrad: 49.8906097N,13.8872011E

Parkoviště: 49.8862881N, 13.8841653E

O místě

Bezprostřední příčinou ke stavbě nového hradu Točníka byl bezpochyby požár, který poškodil hrad Žebrák v roce 1395. Nedlouho poté si tedy začal král stavět honosnější a pohodlnější hrad Točník na vyvýšenějším místě vzdáleném od Žebráku sotva 500 m. Točník byl vystavěn zřejmě v letech 1398–1401 na témže skalním hřebeni křemencového valu o sto metrů výše než Žebrák. Již v roce 1400 nechal Václav IV. na Točník převézt a uložit část královského pokladu. V tomto kritickém období vlády Václava IV., kdy nenávratně zanikaly staré hodnoty, bylo nezbytné, aby i středověký hrad reagoval na nebezpečí, ohrožující samu podstatu jeho existence. Nejen v organizaci a způsobu boje, ale i v architektuře znamená tato doba, a dokonce i hrad Točník samotný, zvrat, jímž jedna epocha končí a současně klade základy pro nástup příští. K neopakovatelným přednostem zmíněné éry však patřilo to, že měla ještě tolik výtvarné síly, aby rozpor mezi novými obrannými požadavky a staršími estetickými postuláty dovedla překlenout a dokonce ze všeho i výtvarně těžit.

1858–2014

V roce 1858 říšská rada schvaluje prodej panství Vincenci Kirchmayerovi a Samuelu Simundtovi, krakovským finančníkům, ovšem kvůli nesplnění dohodnutých závazků se hrady dočkávají nového majitele – roku 1864/5 je s panstvím kupuje za deset milionů zlatých průmyslník H. B. Strossberg zvaný "král železnic". Ten je po hospodářských neúspěších prodává roku 1875 za 3 350 000 zlatých Colloredo-Mansfeldům.

Od Josefa Colloredo-Mansfelda odkupuje roku 1923 Klub Československých turistů Točník za 2 000,- Kčs a Žebrák za 8 000,- Kčs – k Žebráku náležely pivovarské sklepy. Klub zde provádí řadu zabezpečovacích prací, bohužel bez památkového dozoru: vyčištěny jsou sklepy, přízemí Královského paláce, studna a brutálním způsobem jsou vybetonovány podlahy obou paláců.

Roku 1945 se majitelem hradů stala Československá obec Sokolská.

Od roku 1953 vlastní oba hrady stát, který zde provedl některá statická zajištění.

Od roku 1994 spravovala oba hrady spolu s Křivoklátem, Krakovcem, rychtou Zbečno – tzv. Hamousovým statkem č.p. 22 a pivovarem v Točníku příspěvková organizace Ministerstva Kultury Státní hrady Křivoklátska.

Od 1. ledna 2001 převzal hrady Státní památkový ústav středních Čech se sídlem v Praze, od ledna 2003  Národní památkový ústav. Po reorganizaci Národního památkového ústavu 1. 1. 2013 spravuje hrad Točník a Žebrák NPÚ ÚPS PR – Národní památkový ústav, územní památková správa v Praze.