9.5.2018

Ročník 2017 zhodnotili vítězové „Patnáctky“ Jitka Sotonová a Michal Kučera

Oba celkově vyhráli prestižní, delší trať seriálu Běžíme na hrad. Brali se sebou děti a někdy i prarodiče.


Jak vzpomínáte na loňskou účast na Běžíme na hrad?

J. S. Moc se mi ten seriál líbí, zúčastnila jsem se vždy s celou rodinou všech závodů a už druhý ročník.

M. K. Loni jsem obhajoval celkové vítězství z předešlého roku, což se podařilo a tak převažuje spokojenost. Také každý závod znamenal celodenní, na Hrad Loket dokonce vícedenní výlet s celou rodinou, což krásné vzpomínky jen posiluje.

 

V čem byly ty závody jiné, než co běháte jinde?

J. S. Jsou pohodové, bez davů a v krásném prostředí, kam bychom se třeba jinak nepodívali. Přesto, že někam to máme docela daleko, nikdy jsme nelitovali. Vzdálenější místa jsme pojali jako výlet na celý víkend a navštívili spoustu zajímavých míst. Velmi oceňuji vyvážený program pro celou rodinu. Přiznám se, že často vybíráme závody dle organizace dětských závodů, hledáme rozumné kategorie a vzdálenosti pro děti.

M. K. Seriál Běžíme na Hrad je hodně rozdílný od jiných mých závodů. Já se zaměřuji především na delší tratě (půlmaraton a výše) a tak 15km pro mě znamená trochu jinou strategii, žádné šetření sil, ale hned od začátků pěkně nasadit tempo. Takový tempový tréning.

 

Nepřipomíná to spíš běh do kopce nebo je to profilově únosné - takový normální kros?

J.S. Závody jsou profilově některé náročnější, některé téměř po rovině. Jsem živý důkaz, že i průměrná běžkyně uběhne všechny delší tratě bez větších problémů, občasné chodecké vložky nepočítám :-) Závěrečné výběhy na hrady jsou po 15 km v nohou výzvou, ale rodina, diváci i náhodní turisté mne vždy do cíle vždy „dotlačili“.

M. K. Vůbec ne, všechny tratě jsou běhatelné. Samozřejmě některé jsou profilově těžší (Veveří), některé lehčí (Kunětická hora). Co je pro všechny závody společné, je závěrečný finiš do kopce na hrad.

 

Co se vám tam nejvíc líbilo?

J. S. Krásné tratě přírodou, s výhledy a cílem, který stojí za to. Jako bonus skvělá atmosféra.

M. K. Určitě přátelský organizační tým, zapojení celé rodiny do závodů a doprovodný program.

 

Na kterém hradu to bylo nejlepší?

J. S. To je asi nejtěžší otázka, líbily se mi opravdu všechny.

M. K. Těžké říct. Všechny hrady jsou něčím krásné. Nicméně mým favoritem je Loket a Bouzov. Loket svým kouzelným zázemím, Bouzov z hlediska tratě.

 

Měli jste se sebou rodiny, jak se bavily?

J. S. Dle mého názoru je seriál Běžíme na hrad 100% rodinná akce. Závodili jsme všichni, občas jsme vzali s sebou i prarodiče, kteří kromě fandění absolvovali s dětmi i prohlídku hradu. A pro větší děti, které už někdy proti běhu protestují, je skvělou výzvou rodinný běh s opravdu zajímavými cenami. Každý člen rodiny je v rodinném běhu důležitý, což děti nesmírně motivuje.

M. K. Rodina se se mnou zúčastnila všech závodů. Párkrát jsme se i umístili v Rodinných bězích a tak jsme si pak mohli několikrát v zimě užívat výhru v podobě celodenního vstupu do Aquaparku. Seriál se pro nás stal pravidelnou rodinnou akcí, kde si všichni zazávodíme a užijeme výletu na některý z krásných hradů.

 

Budete letos závodit znovu?

J. S. Zatím nemáme sezónu naplánovanou, uvidíme.

M.K. Určitě, vše je již naplánováno. Spolu s manželkou jsme si zaplatili předplatné na všechny závody a děti také slíbily účast. Já dokonce přemýšlím o výzvě zúčastnit se vedle všech „Patnáctek“ i všech „Pětek“!

 

Petr Pravda