4.5.2018

Pravdivost, urputnost, víra… to se v životě hodí, říká ombudsman banky Martin Kovář

Muž, který se po těžkém úrazu nevzdal, se nakonec stal slavným českým paralympijským sportovcem a vyhrál velké medaile. Dnes sportuje dál a navíc zastává důležitou úlohu ombudsmana velké české banky. A možná brzy přijde i na Běžíme na hrad...

Co říkáte nápadu běhat na hrad a propojit to navíc s rodinným programem?

Ten nápad mi přijde skvělý zvláště v této době, kdy na hrad běžíte spíš v nějaké PC hře virtuálně, než v adidaskách. Jakákoli sportovní aktivita, která navíc pomáhá dobré věci, je správná. Tak proč nespojit příjemné s užitečným. Líbí se mi i myšlenka, že neběhají pouze dospělí, ale také jejich ratolesti. Mohou se tak již od raného věku učit sportovat a současně pomáhat. Navíc teď 12. května, kdy se běží na hrad Točník, jsem si všiml, že v programu je zařazen i Rodinný běh. To je zase skvělá možnost získat společné zážitky s rodinou a na opravdovém hradě – a ne v počítačové hře. Zaslechl jsem i něco o výtvarné dílně a pohádkové cestě pro ty nejmenší, takže na své si tam přijde opravdu každý, a tak to má být.

 

Už jste se byl někde podívat a pokud ne, půjdete?

Na hradě jsem nebyl opravdu dlouho, protože v tom středověku nebylo odstraňování architektonických bariér dobyvatelům zrovna v módě :-)  Ale možná nějaký zkusím zdolat i na vozíku, rodina mi pomůže.

 

Jste nejen velký fanoušek sportu, ale sportoval jste sám i na vrcholové paralympijské úrovni. Jak jste se pro to tehdy rozhodl?

Jsem celoživotním sportovcem. Plavání přišlo vhod v začátcích jako terapie člověka po úrazu a součást životního stylu, později jako sport a dřina, nakonec jako výzva a úspěch.

 

Uměl jste si po úrazu představit, že budete jednou závodit na takové úrovni?

Snil jsem o tom, měl vzory a okolí, které mne podporovalo, motivovalo.

 

Jakých jste dosáhl úspěchů a kterých výkonů si ceníte nejvíc?

Jako plavec mám 4 medaile z paralympiád - 3 zlaté z Atén na 50, 100, 200 m volný způsob, to byl můj sportovní vrchol. Ale nejvíce si cením asi prvního světového rekoru. To jsem uvěřil, že se vše zlomilo a že to půjde. Stejně tak si vážím každého handicapovaného plavce, který se v Kontaktu bB (plavecká akademie bez bariér) stejně jako já naučil plavat. Jsou jich již stovky.

 

Co vás víc bavilo, plavání nebo handbike a proč?

Baví mne oboje. Svobodný pohyb ve vodě nebo na kole v přírodě - bez toho vozíku, co každého vozíčkáře denodenně „trápí“ – je to výhra, emancipace, zážitek. A baví mne, když už nestačím svým dětem :-)

 

Co vám ty sportovní-paralympijské roky daly?

Asi co každému sportovci nebo dobyvateli hradu. Když něčemu věříte a uděláte pro to maximum, pomalu postupujete k hradbám a pak na ně vylezete, i když cestou padáte, vstáváte … to je dobrý pocit. Pravdivost, urputnost, víra – to se v životě hodí.

 

Jak sportujete dnes?

Rekreačně, s dětmi, rodinou. A chodím se dívat do Kontaktu bB, jak to jde jiným a jak zvládají nejen plavání... Snažím se pomáhat.

 

Jste důkazem toho, že handicapovaný člověk může žít plnohodnotný bohatý život, je to tak? Jdete příkladem mnoha lidem, kteří překonávají různé rány osudu, nemoci, trable...

Děkuji, ale mnozí jiní, kteří jsou na tom fyzicky i psychicky hůře - žijí třeba také velmi bohatý život. A nepotřebovali k tomu medaile z olympiád. Ale vážím si toho, když to na někoho takto působí.

 

Pomáhají vám vaše zkušenosti životní a sportovní v práci? Připomeňme, že jste ombudsmanem velké banky - ČSOB.

Sportovní život a práce mohou mít mnoho společného, zvláště ve světě sportovců s handicapem, kde vlastně nejsou profesionálové a musíte hledat čas na trénink. Workbalance se tomu dnes říká a naučit se zvládat zátěž obojího může mít přidanou hodnotu. Zmínil bych však specifičnost vztahů ve světě sportu. Třeba vztah mezi trenérem a sportovcem je založen na důvěře. Je to podobné jako důvěrný vztah klienta s bankou, na kterém se snažím stavět. Sport i bankovní svět by měly vyznávat principy fairplay a to mne na tom také baví.

 

Co je na vaší pozici nejdůležitější. Jaký se snažíte být? Není to někdy určitě snadné, hájit zájmy banky i klientů...

Ano, někdy není lehké vybalancovat velmi tenkou hranu při hájení zájmů klienta uvnitř banky. Asi mne to také mj. naučil sport nebo služba ve státní správě a v neziskovém světě – brát věci „zgruntu“, nepovrchně, snažit se přijít věci na kloub a v rámci zdravého klientelismu i rozumu stát na straně klienta nebo v případě unfair hry žadatele – také tvrdě na straně banky. V neposlední řadě je moje práce i součástí teamu, kde pracuji s mnoha stanovisky a jsem součástí posádky, která si musí důvěřovat. Paralela s mužstvem, které někdy vyhrává, někdy prohrává, ale stále hraje pro své fanoušky, barvy, mecenáše, se nabízí. A bankovní trh má také svoje tabulky, rozhodčí i svá pravidla.


Petr Pravda