3.7.2018
V našem seriálu rozhovorů přinášíme další díl, tentokrát s vítězi Patnáctky na Kunětické hoře Lenkou Janošíkovou a Pavlem Dymákem
Jak se vám oběma běželo? Pavle, vy jste zaběhl vynikající čas, jak se vám to povedlo? To Lenka to měla zprvu těžší, ale nakonec asi také suverénně ne? Přišla nějaká krize?
L. J. Byl to můj třetí závod v jednom týdnu, což byla opravdu výjimečná situace, a tak jsem měla trochu obavy, jak se mi poběží. Navíc 15 km jsem ještě nikdy neběžela. K mému překvapení se mi však běželo moc dobře a od poloviny trati jsem se začala posouvat ze 4. místa až na 1. místo ve finálním výběhu na hrad. Většinu trasy jsem běžela s někým, takže si ani žádnou krizi nevybavuji, možná ten výběh na nádvoří byl nekonečný.
P. D. Běželo se mi skvěle. Od začátku jsem to rozběhl pod 3:40 / km a tohle tempo jsem držel do 12. km. Poté jsem trochu zrychlil, abych mohl následně v závěrečném stoupání zpomalit. Krize žádná nepřišla.
Co počasí? Nevadilo takové ochlazení?
L. J. Do takového počasí je pro mě základem zvolit vhodné oblečeni, což se nakonec povedlo. Ochlazení mi tedy nevadilo, pro mě je to lepší počasí na běh než tropické teploty. Na volných prostranství docela foukalo v protisměru, ale většinou jsme běželi ve skupince, takže to nebylo tak hrozné. Občasné dešťové přeháňky byly spíše osvěžující
P. D. Počasí na běh bylo velmi příznivé. Sice místy hodně foukalo, ale nebyly to dlouhé úseky. Teplota však byla ideální.
Jak hodnotíte trať - náročná, střední nebo lehká? A vyhovoval vám takový profil?
L. J. Trať byla úžasná, většina vedla po lesních cestách a ne po asfaltu a navíc jsem se skoro celou dobu mohla kochat výhledy na hrad. Celkově mi přišla středně náročná až na konec trati, kde bylo několik menších stoupání a klesání. A pak finální stoupání na hrad bylo určitě náročné. Trať jsem vůbec neznala, ale to mi kupodivu většinou vyhovuje.
P. D. Trať hodnotím jako lehkou. Však téměř celý závod se běží po rovině, jen na závěr je výběh na Kuňku. Mně roviny vyhovují, takže profil hodnotím kladně.
Jak oba trénujete a kolik vlastně běhání během roku dáváte? Máte dost času na trénink?
L. J. Musím přiznat, že na tréninky mi moc času nezbývá, protože kromě běhání hraji i badminton a tenis, takže pohybu mám dohromady hodně. Kolikrát pro mě jsou i některé závody spíše tréninky. Jsem závodní typ a při tréninku ze sebe maximum vůbec nedostanu. Jsou týdny, kdy si jdu zaběhat 2-3x, ale těch je málo, většinou je to 1x týdně a někdy jsou místo tréninku právě jen závody.
P. D. Po dlouhodobé nemoci, která odstartovala loni v létě se pomalu dávám „dohromady“. Aktuálně se jdu proběhnout 2-3x týdně bez žádného většího tréninku.
Proč jste na Kuňku přišli? Běželi jste tu už někdy minule?
L. J. Vybírám si zejména závody v blízkém okolí mého domova, což Kuňka zcela splnila a dále mě zaujal cíl na hradě a profil trati. Letos jsem běžela poprvé a určitě se sem ráda vrátím.
P. D. O tomto závodu jsem se dozvěděl v práci, protože Hypoteční banka je sponzorem závodu a já pracuji v ČSOB Pojišťovně. Využil jsem tak možnost otestovat si v podstatě „přirozenou“ vytrvalost.
Co se vám na běhu - akci nejvíc líbilo? Je to jiné, než ostatní běhy?
L. J. Těžko vybrat jednu věc, která se mi líbila nejvíc, ale určitě bych hodně ocenila značení trasy po každém kilometru a průběžné vyhlašování výsledků po každém doběhnutém závodu. Zajímavá byla pro mě i běžecká tombola, kterou jsem na závodech viděla poprvé a hned jsem v ní vyhrála cenu. Krásná jsou trička s logem závodu a originální dřevěné medaile. Pro mě byl netradiční start odpoledne ve 14:30, protože většina závodů, jež jsem absolvovala, se běžely dopoledne. Tedy kromě série mých oblíbených nočních běhů.
P. D. Líbilo se mi, že všude kolem byla hezká příroda a v podstatě každou chvilku byla vidět Kuňka. Nejhezčí místo na trati bylo kolem 7. km, kde bylo vidět pole se slunečnicemi.
Přišli jste i s rodinami? Někdo z vašich blízkých také závodil?
L. J. Na závody většinou jezdím s doprovodem, tentokrát s rodiči, kteří na Kuňce nebyli spoustu let a tak můj závod spojili s výletem. Závodila jsem pouze já.
P. D. Na závod jsem přijel sám, ale potkal jsem se zde s řadou přátel.
Je něco, co byste na akci třeba chtěli změnit?
L. J. Nic takového mě teď nenapadá, byla jsem spokojená se závodem i organizací.
P. D. Sice nevím jak, ale stálo by za to přilákat větší množství závodníků. Byl to hezký závod a je škoda, že účast nebyla nejvyšší.
Poběžíte i další závody na hrad - Loket nebo Veveří?
L. J. Spíše ne, protože oba jsou poměrně daleko a jak jsem psala výše, tak si vybírám závody zejména v okolí domova, tedy ve východních Čechách. Kdybych měla mít cestu kolem, tak se na některém závodě objevím, ale více pravděpodobné je, že poběžím za rok zase na Kuňku.
P. D. Pravděpodobně nepoběžím, mám to přeci jen hodně daleko.
Jaké jsou vaše další běžecké cíle?
L. J. Mým cílem je hlavně zůstat zdravá a aby mi běhání dělalo radost jako doteď.
P. D. Dát se zdravotně 100 % do pořádku, zase začít trénovat a atakovat osobní rekordy.
Petr Pravda
