Mistři patnáctky vyhráli ve Veveří o parník

Pavel Dvořák a Daniela Havránková vítězové Patnáctky z Veveří

 

1) Všichni milovníci hradů i běhů smekají, vaše výkony byly skvělé. Danielo, Pavle, jak se vám běželo? Co počasí a podmínky?

D.H.  Díky, já smekám před organizací závodu, akce se mi moc líbila a byla, myslím, hodně povedená. Na hrad Veveří se mi běželo krásně, závod mi vysloveně sedl a počasí nemohlo být lepší. Na pestré trati bylo od všeho trochu, široké cesty i úzké kořenové pěšinky, několik hodně technických pasáží, ale také místa, kde se dalo běžet tempově. Různé druhy povrchů, malebná lesní zákoutí, výhledy na přehradu a na hrad s kulisou podzimní přírody, vše dohromady vytvořilo skvělou kombinaci.

P.D. Podmínky byly takřka ideální, krásné babí léto, v takovém počasí to běhá samo.

 

2) Zvládali jste profil, vyhovoval vám? Byla na trase nějaká krize?

D.H.  Avizovaného převýšení trati jsem se trochu obávala, ale nakonec to bylo v pohodě. Kopce nebyly přehnaně dlouhé, do chůze jsem přešla jen na jednom místě u křížové cesty, ale pouze na chviličku - když se kopec narovnal, dalo se zase běžet. Závěrečný prudký výběh k hradu byl celkem výživný, zvlášť když mě celou druhou polovinu závodu před sebou hnal jeden soupeř a nešlo ani na moment polevit. Naštěstí vidina cíle fungovala pro unavené nohy jako vzpruha a svou pozici jsem uhájila.

P.D. Profil mi seděl, trať byla pestrá, kopečky, schody, terén.

 

3) Danielo vy už jste velká hvězda českého běhu, proč jste se rozhodla běžet na hrad a vy Pavle, už jste jednou letos vyhrál, proč jste se na seriál vrátil?

D.H. Baví mě poznávat nové závody. Na seriál Běžíme na hrad jsem měla pochvalné reference od několika přátel, chtěla jsem proto některou z akcí zažít osobně. Nejsem zrovna krosový typ, závodím hlavně na silnici, ale zdejší trasa je příjemně běžecká, tušila jsem, že mi bude vyhovovat, svou délkou i převýšením. Lákalo mě také prohlédnout si hrad Veveří a jeho okolí a vůbec si udělat pěkný výlet. Vše se mi splnilo

P.D. Rád objevuji nová místa a podívat se do okolí brněnské přehrady mne lákalo.

 

4) Jak oba trénujete a co je, byl letos váš hlavní sportovní cíl? Podařilo se ho splnit? Vy jste chtěl Pavle myslím překonat osobáky na 5000 m a na maraton, podařilo se?

D.H. Jako pracující maminka tříletého kluka trénuju, kdy se dá, ideálně občas i se svou tréninkovou skupinou Kerteam v pražské Stromovce, kde nás skvěle koučuje Jan Kervitcer. Po zdravotních potížích v zimě a kratší běžecké pauze bylo mým letošním cílem přiblížit se mnoha loňským osobákům, zaběhnout si pár rychlejších desítek a půlmaratonů a to mi vyšlo.

P.D. Osobáček na maraton jsem si splnil - 2:52, ale  ještě je tam dost prostoru pro zlepšení. Pokus na 5 km mne ještě čeká, věřím, že to taky vyjde.

 

5) Co chystáte příští rok? Chcete se ještě zlepšovat nebo spíš udržovat?

D.H.  Věřím, že do příštího roku ještě trochu víc zapracuju na formě a že přijdou nějaké nové osobáky. Medaile ze závodů beru jako bonus, hlavně si chci běžecké akce užít, ať už jde o silniční závody, krosy nebo starty na dráze. Také bych si ráda zopakovala podruhé v životě maraton, který však vyžaduje trochu náročnější přípravu, hlavně co se týče času stráveného tréninkem. Doufám, že i to se podaří.

P.D. Chci dál trénovat, pokud se budu zlepšovat budu rád.

6) Jakou máte životosprávu, stravujete se nějak speciálně? A jde vám skloubit trénink s prací?

D.H.  Stravu příliš neřeším, jím v podstatě to, co mi chutná, takže spíš lehčí jídla, ale třeba ani masu se nevyhýbám. Doma vařím hlavně dětská jídla, po narození syna jsem téměř přestala používat sůl a koření, a tím jsem znovu objevila pravou chuť některých potravin. Třeba taková dušená zelenina nebo zeleninové krémy jsou úplná lahůdka. Běhání v mém životě není alfou a omegou, ale určitě hodně důležitou prioritou, takže se snažím najít si čas nebo sehnat hlídání, abych mohla dát pět šest tréninků týdně. A když to zrovna nevyjde, mám v záloze ještě běžecký kočárek, se kterým se dá také celkem svižně vyběhnout a cíl je třeba oblíbené dětské hřiště.

P.D. Speciálně se nestravuji, skloubit trénink s prací taky není problém.

 

7) Jak pečlivě vybíráte obuv a oblečení na běh? Je to hodně důležité nebo na tom až tolik nezáleží?

D.H.  U běžců jde určitě především o boty, které by měly na noze správně sedět, a vyplatí se je střídat podle povrchu i typu tréninku nebo závodu. Oblečení by mělo být samozřejmě také dobře padnoucí a hlavně funkční vzhledem k daným podmínkám. A pokud všechno ještě barevně ladí, pak je to značka ideál :-)

P.D.  U obuvi se snažím držet modelů bot, které se mi osvědčily. Na závody mi momentálně sedí Adidas Boston. Oblečení moc neřeším.

 

8) Jak se vám líbí celý koncept běhů na hrad? Je to zajímavé, něčím přínosné? Vyhovuje vám to?

D.H.  Série Běžíme na hrad mě dokonale nadchla, ten nápad je prostě skvělý. Běhání a závodění získává díky historické památce další rozměr, přináší to s sebou víc krásných zážitků. Navíc jde o akci pro celou rodinu, takže každý si tu přijde na své. A díky šikovnému pořadatelskému týmu vše běží, jak má, je to profesionálně připravená akce.

P.D. Zúčastnil jsem se dvou závodů, oba měly dobře vymyšlenou trať, tak se mi líbily.

 

9) Přišli jste teď závodit sami nebo s rodinou, přáteli? 

D.H.  Na závod jsem vyrazila tak trochu pracovně, napsat o akci reportáž na běžecký web www.behej.com, ale zároveň jsem tu měla jeden moc milý doprovod, oba jsme si patnáctku užili. Příště to vyjde třeba i se synem.

P.D. Tentokrát jsem přijel s kamarády.

 

10) Přijdete příště zase?

D.H.  Závody Běžíme na hrad budu dál sledovat a nějaký určitě zařadím do svého závodního kalendáře. Vím předem, že to bude určitě stát za to.

P.D. Počítám že ano.

 

Petr Pravda