Hrad Veveří. Byl tu Churchill a někde se snad skrývá velký poklad

Veveří u Brna se pyšní ojedinělou novodobou zajímavostí. Na pozvání majitele barona Mořice Arnolda De Forest-Bischoffsheim ho třikrát navštívil tehdejší britský ministr obchodu Winston Churchill. On a jeho manželka Clementine zde strávili také část své svatební cesty po Evropě v roce 1908.

Traduje se také pověst, že se tu ukrývá poklad 12 stříbrných soch apoštolů, pocházející původně z kořisti přinesené do českých zemí knížetem Břetislavem I. z tažení do Polska (přenos ostatků sv. Vojtěcha) v roce 1039. Podle legendy měly být sochy, ukryté v klášteře Porta Coeli u Tišnova, podvodně vylákány na tamní abatyši  templářskými rytíři a převezeny na jejich hrad Veveří vzápětí po zavraždění posledního z přemyslovských králů Václava III. dne 4. srpna 1306 v Olomouci. S největší pravděpodobností jde však asi jen o romantickou legendu, která vznikla jako snaha ozvláštnit panství módní historkou o pokladu. Jejím autorem byl asi některý z tehdejších hradních úředníků.

Hrad Veveří se tyčí pár kilometrů od Brna, nad zákrutem řeky Svratky na skalním ostrohu. Donedávna byl jedním z nejvíce poškozených a zanedbaných hradů na Moravě. Dlouho opuštěný, několikrát bezohledně adaptovaný, sevřený v ošklivém betonovém krunýři. To byla na konci 20. století podoba kdysi slavné královské pevnosti, rezidence moravských markrabat.

Přitom jde o jeden z nejrozsáhlejších a nejstarších hradních areálů nejen na Moravě, ale i v celé ČR. Podle pověsti byl založen kolem roku 1059 moravským údělným knížetem Konrádem I. Brněnským. První písemný doklad o Veveří je z roku 1213, kdy byl jeho správcem Štěpán, pravděpodobný předek pánů z Pernštejna. Přemysl Otakar II. zde s oblibou umisťoval své politické odpůrce, z nichž nejznámější byl komorník Beneš, bratr Miloty z Dědic. Roku 1311 byl hrad zastaven Janovi z Vartenberka. Po svém návratu z Itálie roku 1334 usiloval moravský markrabě, pozdější český král Karel o jeho navrácení. Jeho bratr markrabě Jan Jindřich hrad rozšiřoval a dále opevňoval a užíval ho jako zemskou pevnost i jako pokladnici. Za husitských válek byla na Veveří posádka vévody Albrechta Habsburského a hrad byl proto roku 1424 obléhán, ovšem bez úspěchu.

V roce 1645, kdy došlo k obléhání Brna švédskými vojsky, byl obležen i nedaleký hrad Veveří, který - stejně jako Brno - náporu útočníků odolal, třebaže panství bylo vojsky generála Lennarta Torstenssona vydrancováno. Sám hrad byl nakonec dobyt a vypleněn až roku 1741 pruskými vojsky.

Roku 1881 se stal majitelem Mořic svobodný pán Hirsch-Gereuth, židovský filantrop a obchodník. Baron Hirsch část roku skutečně pobýval na Veveří, a proto velkým nákladem opravil střechy většiny budov, zavedl telefon a vyměnil dřevěný vodovod za kovový. Nechal však zbourat kapli hradu. Po jeho smrti zdědil Veveří příbuzný jeho manželky, anglický baron Mořic Arnold de Forest-Bischofsheim, onen muž, který sem zval právě Winstona Churchilla.

V současnosti je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.

 

Petr Pravda