30.5.2018
Seriál Běžíme na hrad zavítá tuto sobotu 2/6 na hrad Bouzov nedaleko Olomouce, který patří k našim nejkrásnějším a nejzajímavějším hradům vůbec. Přinášíme vám proto malý výlet do jeho pestré historie.
Zajímavé je, že v době svého vzniku se gotický hrad Bouzov nejmenoval Bouzov, ale Búzov. A to podle zakladatelů Búzovů z Búzova, o nichž se prameny poprvé zmiňují v roce 1317. Búzové ho postavili, aby střežil obchodní stezky z Olomouce k Jevíčku.
Jedním z největších rozkvětů prošel Bouzov za pánů z Kunštátu, kteří zde panovali až do konce patnáctého století. Hrad byl velmi rozšířen, zvýšila se jeho obranyschopnost a zdokonalily obytné prostory.
Na hradě se údajně narodil Jiří z Poděbrad. To sice není potvrzeno, ale je to velmi pravděpodobné, protože Bouzov obýval jeho otec Viktorín. Už jisté je, že Jiří později daroval hrad Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Toho ovšem potkal smutný konec. Roku 1468 byl smrtelně zraněn v bitvě u Zvole, v níž proti sobě bojovala česká vojska a uherská "Černá rota", pod vedením zrádného Čecha Františka z Háje, přezdívaného "Strašný Franc".
Požár a Třicetiletá válka
Zdeňkův bratr Albrecht Kostka Bouzov brzy
zanechal svému osudu. Roku 1470 ho opustil a odstěhoval se do Uher, kde přešel na stranu
krále Matyáše Korvína, jehož se stal důvěrníkem. Nějakou dobu poté hrad
vlastnili Haugwitzové z Biskupic (v té době zde byla nalezena ložiska železné
rudy) a konečně roku 1558 Bouzov vyhořel.
Další významnou přestavbu provedl koncem 16. a během první poloviny 17. století rod Oppersdorfů. Interiéry byly upraveny v renesančním slohu a vzniklo také nové křídlo paláce. Za třicetileté války se hrad pokoušeli dobýt Švédové. Marně, ovšem někteří se tam přesto dostali – jako váleční vězňové.
Zadlužený Bouzov chátral a stal se takřka ruinou. Významnou změnu k lepšímu přinesl až arcivévoda Evžen Habsburský, který začal s přestavbou hradu i obnovou města, v němž se usadilo daleko více obyvatel. Evžen Habsburský byl hradem učarován a vše financoval ze svých zdrojů. Za 15 let trvající přestavbu utratil dvacet miliónů zlatých. Projekt a rekonstrukční plány zpracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser. Severní křídla byla stržena a vznikl nový palác se dvěma patry. Právě po této nákladné a rovněž náročné romantické přestavbě získal hrad Bouzov svoji pohádkovou podobu.
Za druhé světové války daroval Hitler hrad Himmlerovi. Usídlil se tam přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko. Po válce byl pak hrad zkonfiskován a stal se státním majetkem. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku a nyní ho spravuje Národní památkový ústav.
Významnou moderní kapitolou krásného hradu obklopeného lesy představuje natáčení filmových pohádek. První z nich se jmenovala O medvědu Ondřejovi. Komediální příběh o princezně Blance a myslivci Ondřejovi vznikl již v roce 1959 a krále si v něm zahrál Jaroslav Marvan. Pak se tu natáčely Kopretiny pro zámeckou paní, Třetí sudička, O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Roku 1990 to byla pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli na motivy H. CH. Andersena nebo nestárnoucí televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Italští tvůrci si vybrali Bouzov pro filmový pohádkový příběh o princezně Fantaghiro a němečtí filmaři točili Loupežníka Hotzenplotze. Další česká pohádka se jmenovala Rumplcimprcampr.
Historický areál v podhradí
Areál historické zábavy se
nachází v podhradí. Ojedinělé zařízení přináší na ploše 5000 m2 historicky
laděné zábavně naučné programy a expozici středověkých zbraní. Její dominantou
je 15 m vysoký a 55 tun těžký dřevěný „Trojský kůň“. Jeho útroby jsou přístupné
a koňská hlava ve výši 14 metrů funguje jako vyhlídka. Součástí areálu je
expozice středověkých válečných strojů, palných zbraní, střelnice, ale také
dětské hřiště mající podobu dřevěného hradu a mnohé další. Bližší info.
Petr Pravda