Hrad Bouzov byl kdysi Búzov

Seriál Běžíme na hrad zavítá tuto sobotu 2/6 na hrad Bouzov nedaleko Olomouce, který patří k našim nejkrásnějším a nejzajímavějším hradům vůbec. Přinášíme vám proto malý výlet do jeho pestré historie. 

Zajímavé je, že v době svého vzniku se gotický hrad Bouzov nejmenoval Bouzov, ale Búzov. A to podle zakladatelů Búzovů z Búzova, o nichž se prameny poprvé zmiňují v roce 1317. Búzové ho postavili, aby střežil obchodní stezky z Olomouce k Jevíčku. 

Jedním z největších rozkvětů prošel Bouzov za pánů z Kunštátu, kteří zde panovali až do konce patnáctého století. Hrad byl velmi rozšířen, zvýšila se jeho obranyschopnost a zdokonalily obytné prostory.

 

Na hradě se údajně narodil Jiří z Poděbrad. To sice není potvrzeno, ale je to velmi pravděpodobné, protože Bouzov obýval jeho otec Viktorín. Už jisté je, že Jiří později daroval hrad Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. Toho ovšem potkal smutný konec. Roku 1468 byl smrtelně zraněn v bitvě u Zvole, v níž proti sobě bojovala česká vojska a uherská "Černá rota", pod vedením zrádného Čecha Františka z Háje, přezdívaného "Strašný Franc".

 

Požár a Třicetiletá válka

Zdeňkův bratr Albrecht Kostka Bouzov brzy zanechal svému osudu. Roku 1470 ho opustil a odstěhoval se do Uher, kde přešel na stranu krále Matyáše Korvína, jehož se stal důvěrníkem. Nějakou dobu poté hrad vlastnili Haugwitzové z Biskupic (v té době zde byla nalezena ložiska železné rudy) a konečně roku 1558 Bouzov vyhořel. 

Další významnou přestavbu provedl koncem 16. a během první poloviny 17. století rod Oppersdorfů. Interiéry byly upraveny v renesančním slohu a vzniklo také nové křídlo paláce. Za třicetileté války se hrad pokoušeli dobýt Švédové. Marně, ovšem někteří se tam přesto dostali – jako váleční vězňové. 

Zadlužený Bouzov chátral a stal se takřka ruinou. Významnou změnu k lepšímu přinesl až arcivévoda Evžen Habsburský, který začal s přestavbou hradu i obnovou města, v němž se usadilo daleko více obyvatel. Evžen Habsburský byl hradem učarován a vše financoval ze svých zdrojů. Za 15 let trvající přestavbu utratil dvacet miliónů zlatých. Projekt a rekonstrukční plány zpracoval profesor mnichovské techniky Georg von Hauberisser. Severní křídla byla stržena a vznikl nový palác se dvěma patry. Právě po této nákladné a rovněž náročné romantické přestavbě získal hrad Bouzov svoji pohádkovou podobu.

 

Hitler daroval hrad Himmlerovi

Za druhé světové války daroval Hitler hrad Himmlerovi. Usídlil se tam přepadový oddíl SS, který se postaral 5. května 1945 o vypálení obce Javoříčko. Po válce byl pak hrad zkonfiskován a stal se státním majetkem. V roce 1999 byl prohlášen za národní kulturní památku a nyní ho spravuje Národní památkový ústav.

 

Významnou moderní kapitolou krásného hradu obklopeného lesy představuje natáčení filmových pohádek. První z nich se jmenovala O medvědu Ondřejovi. Komediální příběh o princezně Blance a myslivci Ondřejovi vznikl již v roce 1959 a krále si v něm zahrál Jaroslav Marvan. Pak se tu natáčely Kopretiny pro zámeckou paní, Třetí sudička, O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Roku 1990 to byla pohádka O Janovi a jeho podivuhodném příteli na motivy H. CH. Andersena nebo nestárnoucí televizní hit Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek. Italští tvůrci si vybrali Bouzov pro filmový pohádkový příběh o princezně Fantaghiro a němečtí filmaři  točili Loupežníka Hotzenplotze. Další česká pohádka se jmenovala Rumplcimprcampr.

Historický areál v podhradí

Areál historické zábavy se nachází v podhradí. Ojedinělé zařízení přináší na ploše 5000 m2 historicky laděné zábavně naučné programy a expozici středověkých zbraní. Její dominantou je 15 m vysoký a 55 tun těžký dřevěný „Trojský kůň“. Jeho útroby jsou přístupné a koňská hlava ve výši 14 metrů funguje jako vyhlídka. Součástí areálu je expozice středověkých válečných strojů, palných zbraní, střelnice, ale také dětské hřiště mající podobu dřevěného hradu a mnohé další. Bližší info.

Petr Pravda